Odpovedal:
Ditka
|
Re: Nechci děti
(číslo príspevku 211.737,
zo dňa 18.05.2010.
videné 312x)
ODPOVEDAŤ
/
Predchádzajúci príspevok
|
|
Text príspevku číslo 211737:
Nejprve se chci omluvit, že po tolika letech probouzím jedno dáááávno zapomenuté téma. Je to tedy téměř 6 let, co jsem napsala tento příspěvek a čekala.... co vlastně? Pochopení, radu, možná jsem počítala i s odsouzením. Možná sem zabloudí někdo z lidí, kteří mi tenkrát odpověděli a právě pro ně mám vzkaz. Mozná to zní jako klišé, ale....nikdy neříkejte "nikdy"... Jsem šťastná maminka 2,5 letého chlapečka a mí rodiče, kteří se báli, že zůstanou bez vnoučat, už mají v současné době 3 (!!!) vnuky. A jak se "to" stalo? Myslím tedy tak radikální změnu mého postoje...Moje již tenkrát zmiňovaná sestra otěhotněla a v březnu 2006 přivedla na svět nádherného chlapečka. Celé těhotenství jsem s ní prožívala a u malého byla pár minut poté, co se narodil. Tenkrát ještě s "pevným" odhodláním, že budu ta nejlepší teta pod sluncem, jsem netušila, co mi osud a hormony připraví :-)Pár měsíců návštěv rozkošného synovečka způsobily naprostou revoluci v mých postojích a já jsem najednou s velkým překvapením zjistila, že strašně moc toužím po miminku. Po vlastním krásném malém voňavém miminku. I přes mé, možná svým způsobem kacířské názory byla ke mně matka příroda shovívavá a po 3 měsících snažení jsem i já otěhotněla.... Můj krásný syn Adam se narodil v září 2007. Dnes jsem se dozvěděla, že ho přijali od září do mateřské školy...Ano, čas hrozně letí. Nebudu to prodlužovat, jen zopakuji svůj vzkaz všem tady na edusanu... NIKDY NEŘÍKEJ NIKY. Zdravím pány doktory i věrné čtenáře a děkuji za pomoc, které se mi od vás dostalo. Ditka.
|
|
|